Co si představit pod pojmem „blokáda“?
Život je pohyb. Ten v těle lidí i zvířat umožňují pohyblivá kloubní spojení, svaly a pojivové tkáně (fasciální systém). Všechny tyto části ve dravém těle fungují bez omezení v přirozeném rozsahu a bez bolesti.
Blokem, restrikcí, lézí nebo překážkami rozumíme úsek, ve kterém dochází ke změně struktury i funkce všech přítomných složek organismu.
Vlivem velkého nebo opakovaného přetížení, nárazu, pádu či působení fyzikálních sil v nepřiměřené intenzitě dochází ke změně přirozených vlastností fasciálního systému, např. elasticity, schopnosti smrštění (kontrakce) a přítomnosti dostatečného množství tkáňové tekutiny. V pojivové tkáni dochází ke změně struktury vláken a ke ztrátě jejích fyziologických vlastností i funkcí. V takto změněné tkáni i jejím okolí vzniká silnější mechanické pnutí, které se označuje jako blok nebo léze.
Bloky omezují přenášení pohybů, tlaků a tahů vznikajících při běžném pohybu těla, organismus vyvíjí nadměrné úsilí k překonání tohoto úseku nebo jej nemůže překonat vůbec. Tato omezení vedou následně k narušení lokální i celkové správné funkce všech tkáňových, kloubních i kostních struktur, což ovlivňuje:
- rozsah pohybu v kloubech, v mechanice kloubů, kdy dojde k narušení vzájemného pohybu kloubních ploch (funkční biomechanické blokády)
- zdraví kostí v důsledku zatížení kostního povrchu, který má vliv na správné prokrvení a nervové zásobení kosti
- pohyb orgánů, což se projevuje pocitem vnitřního bolestivého pnutí
- směry tahu ve fasciálních řetězcích v celém těle, které se projeví na držení těla i na pohybu
- výkon, napětí a citlivost svalů
- citlivost nervového systému vlivem narušení obalů nervů (blokády v neurálních strukturách)
Rozlišujeme dva typy bloků:
Kostní bloky
Kostní bloky představují rigidní překážky, kdy je omezen či znemožněn vzájemný pohyb kostí. Při doteku je přítomen rigidní odpor, který je důležité uvolnit, než postoupíme na další část těla. Tento postup je základním principem celostního ošetření. Korekce kostních bloků za použití specifických technik nastala, když přestaneme cítit rigidní překážku, kladenou pohybu.
Membránové bloky
Membránové bloky vytváří abnormální tkáňové napětí, vznikají elastické překážky, které pohybu úplně nezabrání, ale jejich překonání vyžaduje velké úsilí. Při doteku a působení kladou elastický odpor. Korekce membránového bloku je dosažena, když se fáze odporu stane plastickou nebo poddajnou a v postižených tkáních dojde k uvolnění.
Mezi kostními a membránovými bloky je patrný rozdíl. Tyto dva druhy bloků vyvolávají odlišné palpační vjemy terapeuta. Rozlišení mezi kostními a membránovými bloky je významnou součástí základního vyšetření a ošetření opěrného aparátu i fasciálního systému prostřednictvím Osteodynamiky.