Základní tvar těla je u savců stejný a tkáně a orgány se strukturou ani funkcí zásadně neodlišují. Tělo kočky je dokonale přizpůsobeno úloze lovící šelmy, která se pohybuje po čtyřech končetinách a dosahuje maximální rychlosti při vynaložení minimální námahy. Pružnost kočičího těla je zajištěna vzájemným spojením jednotlivých obratlů pomocí svalů (na rozdíl od koně i psa, kde jsou obratle spojeny i pevnými vazy). Ramenní klouby mají větší rozsah pohybu a umožňují zaujímat kočce polohy téměř do všech směrů. Kočka nemá klíční kosti, což neomezuje kočku ve schopnosti protahovat se úzkými štěrbinami.

Cílený chov koček a vytváření nových plemen začalo až v polovině 19. století. Ve tvaru těla koček nenacházíme anatomické extrémy jako u psů, protože člověk nekladl při jejich šlechtění zvláštní požadavky na výkon a pracovní vlastnosti. To se projevilo pozitivně na stavbě jejich kosterního aparátu, který neměl čas zdegenerovat.

Použití této jemné manuální terapie je u koček velmi individuální a vždy se řídí aktuálním zdravotním stavem. Dornova metoda dokáže kočkám pomoci zejména při mechanických blokádách, způsobených úrazy.

CHYBNÁ POSTAVENÍ KOSTÍ V TĚLE KOČKY

I přes velkou pružnost kočičího těla a vynikajícího smyslu pro rovnováhu a koordinaci pohybů, dochází v životě kočky k nehodám a zraněním. Bývají to pády z velkých výšek, z otevřených oken či balkonů. Pády z velkých výšek, často i 8 patra, nemají tak vážné následky, jako pády z malých výšek, například ze stromu nebo z nízkých pater domu. Tento fakt vysvětluje způsob kočičího pohybu, kdy je kočka schopná díky rovnovážnému ústrojí v uchu zaujmout zavčas polohu bezpečnou pro dopad. Při prudkých dopadech je nejvíce ohrožena krční páteř a skloubení mezi týlní kostí a prvním krčním obratlem. Protože kočka nemá silné krční svalstvo, které by při dopadu udrželo krk ve stabilní poloze, její hlava naráží bradou do země a dochází nejen ke zlomeninám čelisti nebo lebečních kostí, ale často ke zmíněným blokádám, které kočce mohou výrazně změnit kvalitu života a ovlivnit její přirozené schopnosti.

Do kategorie vážných úrazů patří následky střetu s automobilem. Ve velké většině případů kočka střet nepřežije, a pokud ano, dochází k výrazným posunům kostí mimo správnou (fyziologickou)polohu. Časté jsou rotace pánve, vykloubení v kloubech končetin, blokády obratlů. V těchto případech je vždy nutná spolupráce s veterinárním lékařem, který je obeznámen s principy Dornovy metody a je ochoten spolupracovat s terapeutem ve prospěch zdravotního stavu zvířete.

Mezi velmi smutné případy poškození zvířete patří týrání. Zde je rozsah typů zranění veliký a kočka, která týrání přežila, musí být opět vyšetřena veterinárním lékařem, který stanoví rozsah a závažnost zranění. K ošetření pomocí Dornovy metody dochází až po souhlasu spolupracujícího veterinárního lékaře.

JE NUTNÉ PREVENTIVNÍ OŠETŘENÍ U KOČEK?

Po většinu kočičího života není nutné preventivní ošetření a rehabilitace. Kočky cvičí jógu ☺, umí se dokonale protahovat, znají tajemství ladného pohybu. Nízká hmotnost kočky nezpůsobuje deformaci kloubů vlastní váhou těla. Kočky také nesportují a nepracují a moudře se nenechají k těmto činnostem, které lidi vymysleli pro psy a koně využívat. Péče pomocí Dornovy metody může být přínosná pro kočičí seniory, kteří jsou na doteky a manipulaci zvyklí a tuto jemnou terapii si dokážou užít. Ošetření přináší úlevu zejména při artróze kloubů.