Jizvy a jejich následky

Jizvy a jejich následky

Tvorba jizev

Poškození tkáně vedoucí k destrukci se hojí zjizvením – nejen v kůži, ale v každé tkáni a orgánu. Pouze velmi povrchová zranění se mohou hojit bez zjizvení. Hlubší zranění vždy vytváří jizvy, ačkoli jejich povrchový vzhled se může v průběhu času stát nepozorovatelným. Tvorba jizvy představuje komplexní fyziologickou kaskádu procesů hojení ran.

Následky jizev

Jizvy a adheze narušují integritu pojivových tkání (kostí, chrupavky, šlach, vazů, kloubních obalů a fascií). Tyto změny vytvářejí napětí ovlivňující tkáň blízko i daleko od místa jizvy. Zjizvená tkáň ztrácí přirozenou pružnost a působí jako iritant, potenciálně měnící funkci kloubu a orgánového systému prostřednictvím vzájemného propojení fasciálního systému.

Změny způsobené zjizvěnou tkání

Zpočátku se objevují pouze funkční změny – zjistitelné zobrazením pouze v omezené míře. Příklady zahrnují omezený pohyb v kloubech bez patologie. Když jizvy poškodí nervová vlákna, může se vyvinout bolest s pálením spolu se změnami kůže (kausalgie), způsobující zvýšenou citlivost na dotek a svalové trhaviny.

Jizvy na břiše ovlivňují mechaniku viscerální fascie, narušují mobilitu a funkci orgánů a mohou potenciálně způsobovat inkontinenci, trávicí problémy a posturální změny.

Adheze

Ty vznikají ze jizev, podráždění, cizích předmětů nebo stresu. Sekundární infekce také přispívají. Běžné v dutině hrudníku a břicha, adheze vytvářejí tuhé, nepružné vláknité spojení mezi orgány – důsledky zrcadlují ty ze jizev.

Přístup léčby

Manuální fascialní terapie (OSTEODYNAMIKA) nabízí účinné techniky léčby jizev v každé fázi hojení, řeší strukturální změny bránící fyziologické restoraci.

Institut zdraví zvířat nabízí vzdělávací programy v této rehabilitační metodologii pro komplexní péči o zvířata.