Jak vzniká jizva?
Poranění nebo poškození tkáně, které způsobí její destrukci, se hojí jizvou. Nejen v kůži, ale ve všech tkáních a orgánech. V kůži se bez jizvy mohou zhojit jen velmi povrchová poranění. Je-li rána hlubší, vzniká jizva vždy, třebaže někdy může být po určitém čase na povrchu neznatelná. Vznik jizvy je výsledkem komplexní fyziologické kaskády pochodů hojení rány.
Jaké jsou následky jizev?
Jizvy a adheze narušují ve všech pojivových tkáních (kosti, chrupavky, šlachy, vazy, kloubní pouzdra, fascie svalů i orgánů) jejich celistvost a negativně ovlivňují přirozené vlastnosti fasciálního systému. Tyto změny způsobují napětí a stres tkání v blízkém i vzdáleném okolí jizvy. Zjizvená tkáň ztrácí svou přirozenou pružnost, působí jako dráždivé místo, které díky propojení fasciálního systému dokáže měnit funkci kloubů i orgánových soustav.
Jaké změny způsobuje zjizvená tkáň?
Zpočátku se projevují pouze funkční změny, protože diagnostickými přístroji je lze zachytit jen velmi omezeně. Funkční změna znamená např. omezený rozsah pohybu v kloubním spojení v blízkosti jizvy bez jakékoli patologie v daném kloubním spojení. Při poškození nervových vláken v jizvě nebo jejím okolí dochází k pálivým bolestem doprovázeným změnami na kůži (kauzalgie), kdy např. zvíře začne být velmi citlivé na dotek a jeho kožní svaly intenzivně reagují „cukáním“.
Jizvy v břišní oblasti zasahují do mechaniky viscerálních fascií a svým napětím a ztrátou pružnosti vyvolávají změny v pohyblivosti orgánů. Ty ztrácí svou fyziologickou mobilitu a následně i svou fyziologickou funkci, což se může projevit např. vznikem inkontinence, zhoršením trávení, zácpou, změnou v držení těla i v pohybu. Možným důsledkem je i rozvoj patologického procesu, který významně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu života lidí i zvířat.
ADHEZE
Vznikají v důsledku jizev, dráždění, cizích těles či zvýšeného stresu kdekoliv v těle. Další příčinou vzniku adhezí jsou sekundární infekce nebo záněty. Nejčastěji se vyskytují v hrudní a břišní dutině, jsou méně zjevné a zpravidla jsou detekovány palpací nebo testem mobility tkání. Adheze tvoří pevné a neelastické fibrózy mezi jednotlivými orgány, důsledek je stejný jako u výše zmíněných jizev.
Proč ošetřujeme zjizvenou tkáň?
Zjizvená tkáň mění v důsledku zranění a poškození svou strukturu a napětí. Tyto patologické změny způsobují, že se organismus nedokáže vrátit do fyziologického, tedy pro tělo harmonického stavu. Abychom se se zjizvenou tkání terapeuticky domluvili, musíme použít správnou řeč, které fascie rozumí.
Pro účinný terapeutický přístup je vhodné pochopit mechanismus a okolnosti vzniku jizvy, způsob poranění nebo chirurgického zákroku, působení fyzikálních sil při jejím vzniku, průběh hojení a vývoj jizvy z dlouhodobého hlediska.
Jak se ošetřuje zjizvená tkáň?
Manuální fasciální terapie OSTEODYNAMIKA obsahuje účinné techniky k ošetření zjizvené tkáně v každém stadiu.
Kde se mohu tyto techniky naučit?
Institut zdraví zvířat s.r.o. nabízí ve svém vzdělávacím programu i OSTEODYNAMIKU – manuální fasciální terapii pro zvířata. Účinná REHABILITACE ZVÍŘAT se odvíjí od široké škály dovedností a manuální techniky jsou nepostradatelnou součástí péče o lidské i zvířecí zdraví.
PŘÍBĚH Z PRAXE
Video zachycuje základní techniky k ošetření jizev.
Naše adoptované galgy s bolestnou minulostí se do sebe v noci zřejmě v důsledku úleku zakously. Bylo to rychlé, přesto však rozsáhlé, co se zranění týče. Cloe měla prokousnutý hrudník, roztržené stehno, poraněný kolenní kloub, Kira potrhanou kůži nad lopatkou a pokousané obě hrudní končetiny na předloktí.
Cloe skončila na operačním sále. Sval byl poškozený až pod jeho fasciální obal a okolní tkáň kolem rány silně zhmožděná. Cloe dostala drén.
Video ukazuje ošetření po 24 hodinách a stav jizvy po 14 dnech. Hojení proběhlo přesně podle stádií hojení ran, od počáteční fáze zánětu, přes reparační až po nyní probíhající fázi remodelace. Rehabilitační techniky, konkrétně Osteodynamika k ošetření zjizvené tkáně, navozují biochemické pochody v základní substanci, která tvoří prostředí pro činnost fibroblastů a myofibroblastů k tvorbě nového kolagenu a odbourávání odumřelých buněk. Následně pak dochází ke zhojení jizvy bez zbytečného množství granulační tkáně a srůstů, které způsobují řetězení problémů jak v pohybovém aparátu, tak i v orgánových soustavách.